Už je téměř konec roku, letošní flyballová sezóna za námi, už jen poslední letošní prosincové závody agility před námi a tak jsme si řekla, že dám Baye takový malý dárek v podobě coursingu, za to, jak krásně zvládla vše, co jsme si v tomto roce naplánovaly :-) Naposledy běhala za střapečkem v březnu tohoto roku, takže už je to delší doba, ale věřím, že to nezapomněla a zase se jí rozsvítí očíčka, až střapeček uvidí...
...a taky že ano! Přijeli jsme s Bayou a Martinem na místo konání - do Kralup, došli jsme se zaprezentovat, cestou potkali pár známých tváří a šli se s Bayou projít, než na nás přijde řada. Jelikož jsme byli až 16 a trať si účastníci tréninku natahují sami, chvíli to trvalo a protože byla docela zima, šli jsme si sednout do auta. Z auta bylo vidět i na trať, takže Baya v autě pěkně řádila, lezla k nám dopředu na přední sedačky - tedy lezla po nás :-) a štěkala a když jsme jí okřikli, tak pro změnu kňučela. :-) Asi po hodině a půl na nás přišla řada. Bay celou cestu ke hřišti, kde se běhalo, táhla jako saňový pes a když se pro nás střapeček natahoval, už jsme čekali na startu, kde se Baya neskutečně třásla nedočkavostí.
,,Připraveni?" kývla jsem a jakmile se střapeček jen trošku pohnul vypustila jsem Bayu vpřed. Baya si začala hodně nadbíhat, místy - hlavně na konci až moc, ale hlavně! POPRVÉ SE ZAKOUSLA!!! Možná už pochopila, že to k tomu patří, možná to byla jen náhoda a nebo to bylo prostě tím, jak moc se těšila, a tak šli pastevecký sklony na chvíli stranou. Každopádně jsem ráda, že si to užila a že se na chvíli zase unavila a spí :-)