Když jsem s Bayou v červenci začala předělávat zóny ze sbíhaných na zastavované, byla jsem ráda, že to pochopila tak rychle! Už během prvního tréninku věděla, co po ní chci, druhý trénink už jsem nemusela téměř nic říkat a po týdnu už je bez problému dělala sama, tak jak jsme si přesně přála. Plná radosti jsem Bayu přihlásila na závody. Baya nakonec bohužel onemocněla a dlouho jsme netrénovali.
Když jsme pak po dlouhé době vyrazili na trénink, už to nebylo ono. Buď trvalo strašně dlouho, než se doplazila na to správné místo a nebo to bohužel přelítla a zastavila až za zónou. Byla jsem zoufalá. Ale říkala jsem si, že v Nymburce, kromě zkoušky a openu budou také jumpingy, tak si půjdem zaběhnout alespoň je. Závody byly na celý víkend, s tím, že se běhalo o pohár A1.
Jumping – Dis Byl pro všechny kategorie dohromady. Pro nás s Bayou jsem ho ohodnotila ani ne až tak těžkým. Když jsem si parkur procházela, samozřejmě byla místa, kde si dát větší pozor, ale spíše patřil mezi ty lehčí. Startovaly jsme jako druhý, takže jsem hned po prohlídce běžela pro Bayu, aby se alespoň trošku protáhla. Pak na nás přišla řada.. samozřejmě místa, kde si dát pozor, jsem si dobře ohlídala, až na náběh do slalomu, ale tam kde jsem to brala jako ,,v pohodě" jsem nás bohužel diskla L šlo o jednoduchý stočení psa kolem bočnice skočky, kde jsme s Bay nikdy neměly problém, až do teď.. bohužel jsem to podcenila a vyběhla vpřed dřív než se Bay dokázala stočit a holt to vzala přes skočku zase zpátky..
Jelikož jsem si říkala, že je to jediný běh, kde máme šanci uspět (poté se běžela už jen zkouška a open – kde jsou zóny), měla jsem chuť to zabalit. Pak jsem si nakonec řekla, že už jsme jednou dis, takže pohár už jde mimo nás, tak to zkusíme a když skočí zónu, prostě jí tam vrátím i za cenu další diskvalifikace. Vždyť už je to jedno, aspoň uvidím, jak na tom bude.
Zkouška agility LA1 – 3. místo!!! Nakonec jsem byla ráda, že jsem neodjela a zkusila to, protože Bay mě fakt překvapila! Parkur opět nebyl težký, jen jsem se obávala těch zón. Bylo tam áčko i kladina. Áčko hlavně bylo tak, že jsem musela Bayu vyslat dopředu a přeběhnout za ní na druhou stranu, jinak to prostě nešlo. Naštěstí Baya na mě počkala a ten její pohled! Opravdu běžela až dolů a čekala jen na povel až bude moct jít dopředu! Dlouho jsem jí samozřejmě netrápila, dala povel, nabraly jsme rychlost a běžely co nejrychleji dál... pak přišla kladina. Když jsem viděla, jak je rozběhnutá, už jsem si říkala, no tak to asi nedopadne dobře, opět ale trošku přibrzdila a očima mě už hledala, až zase jí ,,pustím". Nakonec jsme doběhly v čase 33, 24 s – s postupovkou 4,09 s. Byla jsem fakt ráda, že mi udělala ty zóny (i když samozřejmě mohlo to být lepší J ) a když jsem se nakonec našla na 3. místě z 21 závodníků, měla jsem radost fakt neskutečnou! Takže první naše zkouška na výbornou J
Open – Dis Open opět nebyl težký J trasa byla příjemná, jak technická – tak běhavá, ale zase ten slalom! Ach jo! Nebyl zrovna z nejlehčího úhlu a ač jsem si říkala, že Baya zvládne náběh sama, tak bohužel ... no to by ale nebylo tak hrozný, horší bylo, že když jsem na ní zavolala, ať jde zpátky, tak se rozhodla místo aby šla zpátky vedle slalomu, šla zpátky vně J takže další diskvalifikace... njn, stane se. J
Druhého dne jsme se bohužel nezúčastnily, protože se Baye zdravotní problémy opět vrátily. Už jí je ale dobře, tak si alespoň po tak vydařeném dni pořádně odpočinula.