Sobota
Když jsme odjížděli ze Soběslavi, byla jsem smutná, že to tak rychle uteklo. Ale přece jenom to byl ,,jen" týden. Cesta do Brna byla dlouhá, alespoň pro Bay - ta pokud nespala, se očividně nudila. Cestou jsme zastavili, jestli si nechce ,,odskočit", ale akorát lítala po louce a nosila nám různé klacíčky, co tam našla. Když jsme dorazili do Brna, jeli jsme ještě do obchodního centra Futurum, nakoupit Bay granulky, jelikož už neměla co papat. Závody se konaly až druhý den, tak jsme ji chudáka nemohli nechat o hladu J
Jelikož jsme tam na závodech ještě nikdy nebyli a nebyla jsem ani posledních 14 dní na internetu, kde byla popsaná cesta, jak se dostat na místo konání, domlouvala jsem se jen s pár lidma z týmu po telefonu, ale moc jsme se nedohodli. Každý se mi sice opravdu snažil pomoct a poradit kam, ale už to byl přece jen rok, co tam ostatní byli a někdo tam jel podle navigace a už si to přesně nepamatoval a jiný nám zas oznámil, že je to za komínem doprava
Když jsme konečně dorazili na místo, s hrůzou jsme zjistili, že není pomalu ani kde zaparkovat a už vůbec není žádné místo, kam rozložit a postavit stan! Ještě jsme měli ,,držet" pár míst pro ostatní. Jelikož tam zrovna probíhala výstava borderek, zatím jsme to neřešili a šli se dívat. Bay jsem nepřihlašovala, jak jsem již psala v rubrice výstavy – není to nic pro nás J Mezitím už někteří, co tam přijeli jen na výstavu, zanedlouho odjeli, tak se hned uvolnilo pár místeček, které jsme okamžitě zabrali J a začali stavět stany. Večer jsme šli ještě stavět dráhy, aby na zítřek bylo vše připravené a pak jen popíjeli a povídali si, někteří dlouho do noci, jiní dokonce až do rána.
Neděle
Ráno se nám moc vstávat nechtělo, ale museli jsme. A vstávání v 7 ráno, není ještě tak hrozné J Martin šel vyvenčit Bay a já připravila vše potřebné jako kšíry, očkovák, licenci, atd. atd. atd. Jelikož s námi nejel borderák Toníček – nejrychlejší pejsek v našem týmu, kvůli zranění jeho paničky a my jsme opět byli v 1. divizi, říkala jsem si, že to bude boj! Ostatně jako vždycky J Nakonec nám ,,vypomohl" borderák Lexík, který sice neběhá tak rychle jako Toník, ale odběhal toho hodně a běhal moc hezky!
Jinak myslím, že Bay si v tomto závodě sáhla na dno svých sil a několikrát ukázala, že je opravdu schopná zaběhnout čas 4,4 s!!! A jelikož tento čas zaběhla i víckrát, tak vím, že to není jen náhoda a začala konečně na sobě pracovat taky ona sama. Doteď nejlepší čas měla 4,6 s. Měla jsem z ní a pořád mám hroznou radost! Odběhala toho hodně a ani se moc nehoršila. Jelikož občas běhá jako startovní pes a občas se stane, že start ,,ulítne" o chvilku dřív, tak musí běžet vícekrát, než ostatní psi z družstva. Jen doufám, že jí to vydrží!
Takže naše družstvo Hop Trop Hurricane nakonec skončilo na krásném 3. místě v 1. divizi, což je super, protože před námi byly oba dva týmy se sekundovým rozdílem! Náš nejlepší čas byl 18,99 s – což je nový rekord družstva!
Tak uvidíme, jak se nám bude běhat na dalším turnaji v Litoměřicích. Třeba padne další rekord ;-)
-fotky jsou ze stránek: www.borderky.cz a www.fotohacko.cz