Maminy nový stromek - jsem zvědavá, jak dlouho vydrží ;-)                    ...a pak, že Baya nepase :-D

Holky, ač raději blbnou než se fotí, mi nakonec na chvilku přece jen zapózovaly :-)

Bayinka a její oblíbený tuneeel...                        ...a obě holky a cosi, co upoutalo jejich pozornost :-)

Rozhodčí: Zdeněk Spolek

Když jsem s Bayou v červenci začala předělávat zóny ze sbíhaných na zastavované, byla jsem ráda, že to pochopila tak rychle! Už během prvního tréninku věděla, co po ní chci, druhý trénink už jsem nemusela téměř nic říkat a po týdnu už je bez problému dělala sama, tak jak jsme si přesně přála. Plná radosti jsem Bayu přihlásila na závody. Baya nakonec bohužel onemocněla a dlouho jsme netrénovali.

Když jsme pak po dlouhé době vyrazili na trénink, už to nebylo ono. Buď trvalo strašně dlouho, než se doplazila na to správné místo a nebo to bohužel přelítla a zastavila až za zónou. Byla jsem zoufalá. Ale říkala jsem si, že v Nymburce, kromě zkoušky a openu budou také jumpingy, tak si půjdem zaběhnout alespoň je. Závody byly na celý víkend, s tím, že se běhalo o pohár A1.

Jumping – Dis Byl pro všechny kategorie dohromady. Pro nás s Bayou jsem ho ohodnotila ani ne až tak těžkým. Když jsem si parkur procházela, samozřejmě byla místa, kde si dát větší pozor, ale spíše patřil mezi ty lehčí. Startovaly jsme jako druhý, takže jsem hned po prohlídce běžela pro Bayu, aby se alespoň trošku protáhla. Pak na nás přišla řada.. samozřejmě místa, kde si dát pozor, jsem si dobře ohlídala, až na náběh do slalomu, ale tam kde jsem to brala jako ,,v pohodě" jsem nás bohužel diskla L šlo o jednoduchý stočení psa kolem bočnice skočky, kde jsme s Bay nikdy neměly problém, až do teď.. bohužel jsem to podcenila a vyběhla vpřed dřív než se Bay dokázala stočit a holt to vzala přes skočku zase zpátky..

Jelikož jsem si říkala, že je to jediný běh, kde máme šanci uspět (poté se běžela už jen zkouška a open – kde jsou zóny), měla jsem chuť to zabalit. Pak jsem si nakonec řekla, že už jsme jednou dis, takže pohár už jde mimo nás, tak to zkusíme a když skočí zónu, prostě jí tam vrátím i za cenu další diskvalifikace. Vždyť už je to jedno, aspoň uvidím, jak na tom bude.

Zkouška agility LA1 – 3. místo!!! Nakonec jsem byla ráda, že jsem neodjela a zkusila to, protože Bay mě fakt překvapila! Parkur opět nebyl težký, jen jsem se obávala těch zón. Bylo tam áčko i kladina. Áčko hlavně bylo tak, že jsem musela Bayu vyslat dopředu a přeběhnout za ní na druhou stranu, jinak to prostě nešlo. Naštěstí Baya na mě počkala a ten její pohled! Opravdu běžela až dolů a čekala jen na povel až bude moct jít dopředu! Dlouho jsem jí samozřejmě netrápila, dala povel, nabraly jsme rychlost a běžely co nejrychleji dál... pak přišla kladina. Když jsem viděla, jak je rozběhnutá, už jsem si říkala, no tak to asi nedopadne dobře, opět ale trošku přibrzdila a očima mě už hledala, až zase jí ,,pustím". Nakonec jsme doběhly v čase 33, 24 s – s postupovkou 4,09 s. Byla jsem fakt ráda, že mi udělala ty zóny (i když samozřejmě mohlo to být lepší J ) a když jsem se nakonec našla na 3. místě z 21 závodníků, měla jsem radost fakt neskutečnou! Takže první naše zkouška na výbornou J

Open – Dis Open opět nebyl težký J trasa byla příjemná, jak technická – tak běhavá, ale zase ten slalom! Ach jo! Nebyl zrovna z nejlehčího úhlu a ač jsem si říkala, že Baya zvládne náběh sama, tak bohužel ... no to by ale nebylo tak hrozný, horší bylo, že když jsem na ní zavolala, ať jde zpátky, tak se rozhodla místo aby šla zpátky vedle slalomu, šla zpátky vně J takže další diskvalifikace... njn, stane se. J

Druhého dne jsme se bohužel nezúčastnily, protože se Baye zdravotní problémy opět vrátily. Už jí je ale dobře, tak si alespoň po tak vydařeném dni pořádně odpočinula.

Tak jsem si říkala, že ještě než mi skončí prázdniny, vezmu Bayu na poslední letošní dovolenou. Byla to v celku rodinná dovolená, kam jelo 7 lidí a 4 psi. Když se pak k nám přidali i místní psi z vesnice, bylo tam snad víc psů než lidí J

Odjížděli jsme ve středu odpoledne, směrem Rozvadov. Moji rodiče tam jezdí pravidelně, již 3. rokem (my jsme tam byly s nimi jen jednou) a tak jsem si říkala, že letos pojedeme zase. Ve středu naše posádka (5 lidí a 2 psi) tedy vyjela. Bohužel už se rychle stmívá, tak jsme stihli jen naházet věci do chalupy, na procházku už to nebylo. Kvůli tomu, že hned za chalupou je les a pozemek je jen z půlky oplocen, musela se jedna naše čtyřnohá účastnice zájezdu Getty venčit pouze na vodítku. (Holt lovecké pudy se v ní nezapřou J ) takže, kdo šel venčit Gettku, vyfasoval Černého Petra J

Ve čtvrtek dopoledne jsme šli na očekávanou procházku do lesa, hlavně se podívat, jestli rostou houby. A rostly! Přinesly jsme několik košíků, takže bylo odpoledne co dělat. Polovina lidí byla unavená a ,,padla", tak jsme s mamkou a našima psíma holkama vyrazily okouknout ještě druhou stranu lesa, s tím, že prý tam nerostou. Tak co, holky, se projít musí, tak se alespoň vyběhají, když nic nenajdeme. No, popravdě jsme nemusely chodit ani daleko do lesa a už jsme viděly houbu támhle a támhle a taky tam a tam. Opravdu byly jedlé! A ne jenom jednou J Nakonec jsem si musela sundat bundu, abychom to měly kam dávat J když jsme dorazily na chajdu, každý koukal, kde jsme to našly... s tím, že se tam zítra vypravíme všichni, jsme diskuzi skončili a čekali, až se ozve druhá část naší posádky (2 lidi a 2 psi), protože měli ještě ve čtvrtek večer dorazit. Mezitím nás kvůli hárající Gettyně chodili pravidelně navštěvovat místní psi, měli jsme opravdu veselo. Ostrá Gettynka se změnila na hodnou, hravou psí slečnu, jen aby upoutala pozornost místních seladonů. Měla smůlu, bohužel jsme jí to zatrhli J

V pátek  se každý těšil na les, kde jsme s maminou našly poklad v podobě hub. Když jsme dorazili na místo, rozdělili jsme se a hledali. No musely jsme to s mamčou asi všechno vysbírat, protože jsme všichni našli jen ,,zbytky" a ostatní na nás koukali, jak je to možné. Nakonec nám řekli, že to byla jen náhoda, ale my s maminou víme, že to bylo spíš štěstí J

Šli jsme tedy zpátky na chatu, jelikož druhá posádka včera večer volala, že dorazí až dnes kolem poledne, tak aby zbytečně nečekali před zamčenou chatou. Když Táňa s Jirkou dorazili i s jejich starším pražským krysaříkem Emčou a s nevylítaným a střeštěným 5-ti měsíčním štěnětem x pinče a krysaříka Vilíkem, měli jsme s maminou trošku obavy. Emča se holek ani nevšímal, zajímal ho pouze teplý pelíšek, ale zato malý a rychlý Vilda, který holky provokoval a skákal na ně, protože si chtěl hrát, je očividně dost štval. Hárající Gettyna to neřešila, zavrčela na něj jakkoliv se k ní přiblížil. Baya se snažila být mírnější. Takže jsme se snažili hlídat Vilíka, aby holky moc neprudil a říkali si, že to bude v pohodě. Bohužel nebylo. Po dvou hodinách se ozvalo v chajdě vrčení a následné zakňučení a já s Táňou jsme tam okamžitě letěly. Gettynce se nelíbilo, že Emča stál pod schody a chtěl jít za svojí paničkou nahoru, tak ho sjela. Táňa vzala Emču a všechno vypadalo, že je v pohodě, ale když vešla na světlo, tak zjistila, že má tržnou ránu na hřbetě. Rychle pro lékárničku! Emča byl naštěstí jenom v šoku, krev netekla, ale na šití to bylo L na internetu jsme našli nejbližší veterinární ordinaci a jeli. Když jsem si představila, že by ho mohla vzít do tlamy úplně celého, bylo mi zle, ale naštěstí se tak nestalo. Emča nakonec přijel s 2 stehy a antibiotiky, ale už byl v pohodě. Každopádně po zbytek dovči jsme měli o zábavu postaráno a to hlídat pořádně psy.

V sobotu a v neděli jsme opět vyráželi na houby, poté je čistili a sušili, také jsme vařili a pekli buřtíky na ohni a hlavně hlídali a hlídali psy J Baya si dokonce začala hrát s Vildu, honili se a blbli spolu. Občas také Baya honila psy z vesnice J Emča byl schovaný v pelíšku a Gettka na stopovačce. Téměř celý týden, co jsme tam byli jsme si ale všichni užili a v pondělí vyrazili zase zpátky do Prahy. Gettynka zamávala místním seladonům a ty nechtěně, ale nuceně dali sbohem do příštího roku pražské psí hárající slečince Getty a kamarádce Baye J

Tak jsme opět s Bayou vyrazily na další předváděčku, tentokrát do Vinoře. Konal se tam 4. ročník umisťovací výstavy pejsků a kočiček. Minulý rok jsme tam byli jen jako diváci a proto letos, jsme si to užili víc. Ukázali jsme jak vypadá takový flyball a Baya si dokonce zahrála na modelku :-) paní, co tam prodávala oblečky sháněla pár pejsků na předvedení několika jejích modelů, tak jsme s Lenkou naše bordeří holky hned nahlásily :-)

Nejvíc mě potěšilo, že domov našlo téměř všech 90 pejsků, co tam bylo a i většina ze 130 kočiček!!! ;-)

6.9. v ranních hodinách, jsme se s Bayou vydaly směr Mladá Boleslav. Odehrávalo se tam totiž Mistrovství republiky ve flyballu. Na MR ve flyballu se může kvalifikovat max. 12 nejlepších českých flyballových družstev. Na divize se zde nehraje. Všichni jsou na stejné úrovni. Počasí mělo být nic moc a ráno také byla pořádná zima, ale nakonec se nám docela vyčasilo :-)

V dopoledním speed trialu jsme se snažili o ten nejlepší čas a jelikož jsme opět nebyli kompletní HT Hurricane, dosáhli jsme ,,pouze" nejlepšího času 19,11 s (ve složení: Bay-Roxy-Tony-Jessi), který nás zařadil na 8. místo. Což nebylo nic moc...

V odpoledním double elimination jsme běželi hned první rozběh a to proti Green ,,P" Pirates a ... vyhráli ho. Jako proti druhým jsme běželi proti našim HT Prague a musím říct, že kdyby na poslední 2 běhy nevyměnili psa, mohli jsme je také porazit! Skoré totiž bylo 2:1 pro nás! Ale chápu proč to udělali a jsem ráda, že se můžou nyní chlubit titulem Vicemistr ČR ;-) protože na to mají a zaslouží si ho! A my v tu chvíli měli už 1 prohru. Poté proti nám natoupili The Rebels II. a ty jsme také docela s přehledem porazili. Horší bylo, když proti nám po The Rebels II. nastoupili The Rebels I., protože ač to byli vždycky naši největší soupeři a jednou jsme je porazili my a jednou oni nás, hooodně moooc se zlepšili a jejich vítězství nad námi, jim patřilo v neděli právem.

Touto druhou prohrou pro nás MR skončilo a to na 8. místě. Byl to opravdu boj a nikdy se nevědělo, kdo vzejde ze souboje jako vítež. Jelikož Bay měla před MR nějaké zdravotní problémy, tak věřím, že do toho dala vše, co mohla a že si to užila! Což ona opravdu umí...

-autorem fotek je Tomáš Seemann www.borderky.cz

Druhý den po předváděčce ve Ctěnicích, jsme se vydaly s Bayou do nedalekého Mělníka na jumpingové závody. Závody posuzovala Jitka Novotná. Celkově se běželi 4 jumpingy a v kategorii LARGE bylo 27 psů (LA1,LA2,LA3 běželi dohromady). Jelikož jsem byla nabalená jak na Sibiř (ráno byla šílená zima), tak jsem toho později pěkně litovala, protože bylo docela vedro. S Bayou jsme si vedly takto:

1. běh - DIS = tento běh jsme běžely plynule a moooc krásně, dokonce se mi povedlo navést Bayu na překážku přes překážku :-) doběhly jsme do cíle s 1 chybou za shozenou laťku s velmi dobrým časem, který nás zařadil na 2. místo a se shozenou laťkou jsme se dostaly na krásné 3. místo! Jenže.. ta panička, byla z toho tak nadšená, že mě chtěla prostě odměnit IHNED a bohužel to stihla ještě před páskou... :-( takže tím nás diskvalifikovala...

2. běh - 3. místo!!! = naštěstí Baya je prostě nejlepší :-) a ikdyž jsem se jí nacpala přímo před díru tunelu, tak naštěstí pochopila, že to bude ten správnej a prostě se tam procpala :-D a tak jsme další běh doběhly bez chyby v čase 32,49 s, s postupovkou 4,52 s. (sekundu za druhým, a 3 sek. za prvním)

3. běh - DIS = u toho běhu Bay usoudila, že se asi už dlouho vařila na sluníčku, i když byla zalezlá v boudičce, tak předvedla, že i ona má právo udělat nějakou tu chybičku.. ze začátku běžela moc pěkně, ale prostě se 3x nedokázala trefit do slalomu a když po mě začala skákat, abych jí konečně pomohla a jen nestála a nekoukala, tak jsme byly opět DIS.. usoudila jsem, že si zaslouží ještě další pokus a že parkur doběhneme, což jsem asi neměla, protože Bay, ačkoliv se trefila do slalomu pak hned, tak další skočku vzala hlavou o bočnici a rozmázla se na trávě.. chudák

4. běh - 2. místo!!! = no a je tu poslední běh.. když jsem viděla, co nám paní rozhodčí postavila za krásnou motanici, co vedla z tunelu do tunelu a z tunelu do tunelu atd.. (teda byla tam i nějaká ta skočka), tak jsem si říkala, jestli to nezapomenu, tak budu fakt jako dobrá! Naštěstí, jak jsme se s Bayou rozeběhly - tak jsme se zastavily opravdu až v cíli. Bay fakt makala a mě to šrotovalo v hlavě o 106, určitě to byla skvělá podívaná, ale byl to i pro nás skvělý výsledek :-) 2. místo s postupovkou 5,19 s :-)

Opět jsme se s Bayou v sobotu zúčastnily ,,Ctěnické" předváděčky psích sportů. Dejna s Babsinkou ukazovaly, jak se cvičí na klikr, Ála s Áťou předvedli poslušnost a my s Bayou se pustili do malé ukázky dogfrisbee. Ukázaly jsme pár typů hodů o různých délkách (spíše kratších, protože jinak bych to taky mohla hodit buď do stánku s občerstvením a nebo mezi diváky, což jsem fakt nechtěla :-) ), také jsme předvedli tzv. flipy, zapojili jsme do toho i cviky jako je ,,slalom" mezi nohama a obíhání těla psovoda před vyhozeným diskem, pouštění disků na dálku nebo přinesení do ruky, přetahování se - jako motivace. Prostě něco takového, jen pro představu diváků..

Jelikož jsme tam byli hlavně za flyballový klub Hop Trop, tak jsme samozdřejmě také předvedli, jak vypadá přibližně takový ,,flyballový turnaj". Poté, co odběhali naši pejsci, si to také mohli zkusit i děti. Udělali se 4 čtyřčlenná družstva - jako je to u pejsků a závodilo se. :-)Každopádně nevím, kdo z toho měl větší radost :-)

Sobota

Když jsme odjížděli ze Soběslavi, byla jsem smutná, že to tak rychle uteklo. Ale přece jenom to byl ,,jen" týden. Cesta do Brna byla dlouhá, alespoň pro Bay - ta pokud nespala, se očividně nudila. Cestou jsme zastavili, jestli si nechce ,,odskočit", ale akorát lítala po louce a nosila nám různé klacíčky, co tam našla. Když jsme dorazili do Brna, jeli jsme ještě do obchodního centra Futurum, nakoupit Bay granulky, jelikož už neměla co papat. Závody se konaly až druhý den, tak jsme ji chudáka nemohli nechat o hladu J

Jelikož jsme tam na závodech ještě nikdy nebyli a nebyla jsem ani posledních 14 dní na internetu, kde byla popsaná cesta, jak se dostat na místo konání, domlouvala jsem se jen s pár lidma z týmu po telefonu, ale moc jsme se nedohodli. Každý se mi sice opravdu snažil pomoct a poradit kam, ale už to byl přece jen rok, co tam ostatní byli a někdo tam jel podle navigace a už si to přesně nepamatoval a jiný nám zas oznámil, že je to za komínem doprava 1 km (ze kterého se nakonec vyklubaly asi kilometry 3). No byla to sranda. Nakonec nás tam navigovali místní J

Když jsme konečně dorazili na místo, s hrůzou jsme zjistili, že není pomalu ani kde zaparkovat a už vůbec není žádné místo, kam rozložit a postavit stan! Ještě jsme měli ,,držet" pár míst pro ostatní. Jelikož tam zrovna probíhala výstava borderek, zatím jsme to neřešili a šli se dívat. Bay jsem nepřihlašovala, jak jsem již psala v rubrice výstavy – není to nic pro nás J Mezitím už někteří, co tam přijeli jen na výstavu, zanedlouho odjeli, tak se hned uvolnilo pár místeček, které jsme okamžitě zabrali J a začali stavět stany. Večer jsme šli ještě stavět dráhy, aby na zítřek bylo vše připravené a pak jen popíjeli a povídali si, někteří dlouho do noci, jiní dokonce až do rána.

Neděle

Ráno se nám moc vstávat nechtělo, ale museli jsme. A vstávání v 7 ráno, není ještě tak hrozné J Martin šel vyvenčit Bay a já připravila vše potřebné jako kšíry, očkovák, licenci, atd. atd. atd. Jelikož s námi nejel borderák Toníček – nejrychlejší pejsek v našem týmu, kvůli zranění jeho paničky a my jsme opět byli v 1. divizi, říkala jsem si, že to bude boj! Ostatně jako vždycky J Nakonec nám ,,vypomohl" borderák Lexík, který sice neběhá tak rychle jako Toník, ale odběhal toho hodně a běhal moc hezky!

Jinak myslím, že Bay si v tomto závodě sáhla na dno svých sil a několikrát ukázala, že je opravdu schopná zaběhnout čas 4,4 s!!! A jelikož tento čas zaběhla i víckrát, tak vím, že to není jen náhoda a začala konečně na sobě pracovat taky ona sama. Doteď nejlepší čas měla 4,6 s. Měla jsem z ní a pořád mám hroznou radost! Odběhala toho hodně a ani se moc nehoršila. Jelikož občas běhá jako startovní pes a občas se stane, že start ,,ulítne" o chvilku dřív, tak musí běžet vícekrát, než ostatní psi z družstva. Jen doufám, že jí to vydrží!

Takže naše družstvo Hop Trop Hurricane nakonec skončilo na krásném 3. místě v 1. divizi, což je super, protože před námi byly oba dva týmy se sekundovým rozdílem! Náš nejlepší čas byl 18,99 s – což je nový rekord družstva!

Tak uvidíme, jak se nám bude běhat na dalším turnaji v Litoměřicích. Třeba padne další rekord ;-)

-fotky jsou ze stránek: www.borderky.cz a www.fotohacko.cz

Další týden po výcvikovém táboře v ČB jsme strávili s Martinem a s Bayou také v jižních Čechách, tentokrát kousek od Soběslavi. Tento týden jsme si naplánovali jako procházkový a odpočinkový. Také takový byl. :-)

Původně jsem letos s Bayou na žádný agility tábor jet nechtěla, ale jen jak jsem se o tom zmínila před kamarádkou Verčou (která se svojí amstafkou teprve začíná), že něco takového vůbec existuje, bylo naprosto jasné, že nás to nemine :-) A tak jsme jednoho deštivého dne vyrazily směr České Budějovice..

Pro Verču a Tequilu to byl první tábor a musím říct, že udělaly obě velký pokrok. Pro nás s Bayou to byl spíš takový trénink, abychom nic o prázdninách nezapomněly, udržely si fyzičku a snad se i něco nového přiučily. Akorát jsme začaly s Bayou předělávat zóny ze sbíhaných na zastavované (všichni mi to hustili do hlavy celou dobu a já ne a ne s nimi začít). Bay to šlo naprosto skvěle. Během 2 tréninků přesně věděla, co po ní chci a na konci tábora už mi je bez problémů dělala celé sama. Celý týden jsme strávily mezi super lidmi a pejsky, běhaly a trénovaly, chodily na procházky a na výlety, jak k vodě (protože bylo strašné vedro!) tak i po různých městech a okolí ČB. Po večerech jsme se také nenudily. Buď jsme grilovaly nebo trávily čas v supermarketech a nebo lovily mravence a jinou havěť z naší chatky, za což jsme pak dostaly chatku jinou, větší a lepší :-)

Na závěr celého agiliťáckého týdne se uspořádaly ,,závody" a všichni jsme si zaběhli naplánovanou trať, kde hlavně začátečníci si mohli vyzkoušet, jaké to pak bude jednou naostro. Verča s Tequilkou se umístila s jedním odmítnutím na krásném 3. místě a my si s Bay vysloužily disk, který byl koho jiného, než samozřejmě paničky.